TOČí aforismy (Roman, Zoubek a Milena)


Sešli jsme se Zoubkem, abychom předběžně naplánovali rozvrh cykloakcí na rok 2008, zejména výlet do Anglie.

Chtěli jsme se při rozhovoru řídit automaticky úplně všemi doporučeními a poučkami včetně těch obsáhlých úvahových, jichž se nám v poslední době dostávalo přehršel, opakovali jsme si stále dokola všechna kritická slova a smutně jsme kroutili hlavami, co vlastně můžeme konat v cyklospolku, kam chodíme za zábavou a bojem s vlastní pohodlností, abychom neublížili něčí svobodě nebo přátelství nebo otevřenosti nebo volnosti čehokoliv nebo ... Nikam to nevedlo.

„Kdo pije vodu, nic pořádného nesvede.“ To na nás zavolal při vstupu do Červené Cibule vrchní restaurace. Při tomto aforismu pana Kratinose jsem sebou trhla stejně jako Roman, neboť něco o pijanech na nás pokřikovala jakási justice i z fóra na našem webu. „Jen se neztratit, jen nebýt zasypán až nad hlavu pískem fakt, která se odevšad sypou!“ Rozpovídaný host zase citoval pana Gercena.

„Největší zkouška lidské statečnosti – když člověk zůstane sám.“ To připomínal z rohu zarostlý muž podobný kapinu Nemovi od Julese Verna.

Obroditel pan Karel Havlíček Borovský povstal od svého dubového stolu a pronesl směrem k nám: „Kdo sám v sebe doufá, teňt nejlepší oporu naleznul.“

Našli jsme volná místa, ale stále více jsme se vrtěli na svých židlích. U krásně unavené barmanky jsme si narychlo objednali – kluci pivo, já kávu. Nálada se nám s prvními doušky výrazně vylepšila. Přestali jsme poslouchat ukřičeného Suetónia, že "ve svobodném státě musí být svoboda řeči a svoboda myšlení", když ho přebil pan Bacon hbitou myšlenkou, že "nic nepůsobí ve státě více škody, než když jsou chytráci považováni za muže moudré" apod.

Nechali jsme je povídat, dohadují se tam asi doteď. Byť nás stále rušili, zapomínajíc na svobodu naši, vymysleli jsme náplň TOKu na rok 2008.

Tady by moje psaní mohlo skončit, ale udělala jsem "zápis z naší schůze" a předběžný plán TOKu pro rok 2008 je tady:

1. Jednodenky má Roman v malíku, netřeba je konkretizovat

2. Cykloakce vícedenní:
A podle polského přísloví, kdo nic nezamíří, nic netrefí, jsme objevili: Další možnosti TOKu: Domluvili jsme se, že navrhneme to, že aktivní členové mají v tomto případě 200% slevu. Kdo chce být ještě takovým členem, nechť na e-mail Romana či Spajdra dá vědět. Oni dva se určitě domluví, peníze společně ohlídají, neboť podle Senecy „Peníze ještě nikoho neučinily bohatým.“


Myšlenky se nám honily v hlavě, hecoval nás usměvavý pan Wilde: „Myšlenka, která není nebezpečná, není hodna nazývat se myšlenkou.“



Závěr mého fejetonu zní: Stultitia est contagiosa - hloupost je nakažlivá (Walter) a s hloupostí i bohové bojují marně (Schiller), ale humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát, ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou: ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to se nevyvraždit. (Werich)

Švejk vše odlehčuje, když rozvíjí svoji moudrost: „Každej nemůže bejt chytrej, tak by na světě bylo tolik rozumu, že by z toho byl každém druhej člověk úplně hloupej.“

No vždycky se neděje, jak se kdo naděje.

Tak tolik automaticky o životě uvnitř TOKu dnes.


Milena

Září 2007